Děkujeme všem dárcům
za finanční prostředky pro
občany vytopených srbských
měst Obrenovac a Krupanj.
Bylo vybráno přes 27 000 Kč.
Za ně jsme pořídili
polštáře a přikrývky
pro nejchudší z vyplavených.
Děkujeme i za dar školních brašen.
Zde si můžete prohlédnout foto
z předávní vašich darů.
Ještě jednou díky za vaši štědrost.



Právě připojeni - hostů: 355 

DOPORUČENÉ KNIHY

Alexander DORIN

SREBRENICA





Právě (19.12.2013) vyšla výborná kniha.

Alexander Dorin, Švýcar s jihoslovanskými kořeny, odhaluje snad největší mediální a politický podvod, který byl na nás dosud spáchán. Českému čtenáři přináší mnoho otřesných faktů a dosud chybějících informací. Kniha zároveň nepřímo ukazuje na hanebnou úroveň české mediální scény. Její čtení nedoporučujeme zarytým pravdoláskařům. Mohla by u nich vyvolat silnou depresi či infarkt.

Po přečtení se budete na svět dívat docela jinak.

Cena: 330 Kč + poštovné+balné



Objednávky na:

http://www.amabilis.cz/botanika/eshop/0/0/5/125-SREBRENICA




DOPORUČENÁ KNIHA:



Prof. Dr. Rajko Doleček

Necenzurované obrazy II.





Kniha plná faktů z nedávné historie Evropy, jejichž zveřejnění se mnohým mocným dnešního světa nelíbí. Ukazuje na pravé viníky posledních balkánských válek a krvavého rozpadu Jugoslávie. Čtení této knížky vás nenechá lhostejnými.




  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
Česky boj za Uloupené Kosovo Email
Václav Dvořák, autor filmu „Uloupené Kosovo“, hovoří o „Golgotě“ tohoto dokumentu

„Problém byl částečně vyřešen a film byl odvysílán veřejnoprávní českou televizí. Přesto se dosud nachází pod jakýmsi druhem embarga a televizní stanice, které by ho rády odvysílaly, k němu nemají přístup..

Film „Uloupené Kosovo“ českého autora a režiséra Václava Dvořáka a producenta Aleše Bednáře byl tento rok veřejně odvysílán dvakrát, z toho jednou na desáté výročí bombardování Srbska. Než však k jeho vysílání došlo, musel překonat jak v České republice tak v Srbsku pravou „cestu na Golgotu“. Zatímco v ČR byl jeho tvůrce donucen svést zvláštní bitvu, aby film byl vůbec odvysílán, tak v Srbsku byl cenzurován.
Dokument, který jak silou argumentů, tak i svým názvem probudil povědomí stovek tisíc Čechů (a nejenom Čechů), autora přivedl do situace, kdy musel svést osobní boj s českou státní televizí. O důvodech, kvůli kterým bylo „Uloupené Kosovo“ nežádoucí na obrazovkách veřejnoprávní České televize (ČT), podmínkách za kterých byl film odvysílán a o tom jak ho srbský Veřejný servis (RTS) cenzuroval, hovoří Václav Dvořák, autor filmu, pro Glas Javnosti:

Jak došlo k tomu, že Čech natočil film „Uloupené Kosovo“?
Patřím k národu, který potkal stejný osud roku 1938 při podpisu Mnichovské dohody, kdy byla část našeho území přidělena Německu. Toto odejmutí části území podpořily Francie,  Anglie, naši spojenci z 1.sv.války. Proto film končí titulkem:..nezávislost Kosova mezi prvními podpořily Itálie, Německo, Francie, Velká Británie - stejné země, které v roce 1938 podepsaly Mnichovskou dohodu...
Kosovo není problém jen Srbů, srbského národa, ale i všech malých národů, které chtějí stejná práva jako ty velké. Jde tu o snahu využívat národnostní menšiny žijící na území malých států pro potřeby a zájmy větších států. Na druhou stranu mají Češi, i přes opačnou politiku oficiálních médií, zvláštní vztah k Jugoslávii, zvláště k Srbskému národu, který byl od konce 19.století první malý svobodný národ v Evropě.

Film měl prý dlouhou cestu k divákům..?
V době, kdy jsme na něm začali pracovat, jsme byli malá soukromá produkce, která měla nápad na dobrý dokumentární film s úmyslem nabídnout hotový produkt. Když došly peníze na dokončení filmu, dali jsme nabídku české veřejnoprávní televizi. Podmínkou bylo, že na ni převedeme všechna autorská práva a práva na distribuci filmu. Podepsali jsme smlouvu, udělali postprodukci, synchronizaci a titulky, aby nám nakonec oznámili: „toto se nemůže vysílat. Film je jednostranný.“   Tehdy jsme zorganizovali projekci pro novináře, abychom ukázali o co jde a proč film není dost dobrý, aby se vysílal v České televizi. Pro velký zájem jsme projekci museli zopakovat a v médiích se poté zrodilo téma „zakázaného filmu v demokratické společnosti.“ Neskutečnou rychlostí se film objevil na YouTube, kde byl rozdělen na několik dílů a v krátkém čase dosáhl více než 100 000 shlédnutí. Teprve potom už musel být odvysílán.

Byl vysílán v hlavním vysílacím čase?
I přesto, že byl problém částečně vyřešen a film odvysílán, zůstal i nadále pod určitým druhem embarga. Na internetovou stránku, na které se dají shlédnout všechny dokumentární filmy České televize, nebyl umístěn, takže ani televize, které by ho rády odvysílaly, nemají možnost se k němu dostat. Realistický surový dokumentaristický způsob, jakým se ve filmu hovoří o „Uloupeném Kosovu“ se neshodoval se způsobem, jakým se o této problematice mluví v českých médiích. Proto hned po mém filmu musel být puštěn nejen ještě jeden film, který o Kosovu hovoří opačným způsobem, ale byl zorganizován i „kulatý stůl“ jehož hostem byl i byl Filip Tesař, který svou kariéru postavil na očerňování Srbů. Ke kulatému stolu byl pozván Jiří Dientsbier, bývalý komisař UN pro bývalou Jugoslávii, dnes senátor českého Senátu, aby debatoval s historikem Janem Pelikánem. Dientsbier ovšem tak dobře hovořil, že oběma doslova zavřel ústa, takže ani otázka Tesaře ve smyslu: „Kde je chyba filmu?“ nebyla dostatečně úspěšná na to, aby zpochybnila faktografii filmu, která hovoří sama za sebe.

Jaký je další osud filmu?
Vím, že existuje zájem odvysílat film v Číně a Japonsku. O film se zajímal i kanadský novinář John Bosnić, ale na jeho otázku, jakým způsobem by mohl být film v Kanadě odvysílán, mu Česká televize zatím nebyla schopna odpovědět.

 

14.5.2009